V dnešní době se stále častěji setkáváme s pojmy potravinová intolerance a potravinová alergie. Laik by si mohl myslet, že mezi nimi není rozdíl, že jde o jednu a tutéž věc. Pravda je však taková, že se jedná o dva separátní druhy zdravotních potíží – liší se příčinou, příznaky i způsobem léčby.
Patříte k těm osvíceným, kteří tyto rozdíly umí identifikovat?
Pokud ne, tak bez obav, protože v tomto textu si na intoleranci i alergii posvítíme. Příjemné čtení.
Intolerance je nenápadnější
Začněme intolerancí, kterou také označujeme i jako potravinová nesnášenlivost. Už z názvu umíme identifikovat, že jde o takovou reakci těla, která je zamítavá. Organismus si „nerozumí“ s přijatou stravou (nebo nějakou její složkou), trávicí trakt ji neumí zpracovat a jídlo efektivně rozložit a vstřebat. Nejčastěji je tak z důvodu chybějících chemikálií, resp. enzymů. Tělo si ovšem při kontaktu s potravinou, resp. její složkou nevytváří žádné protilátky.
Organismus tehdy reaguje různými obrannými reakcemi, které se nejčastěji projeví nevolností, průjmy, nadýmáním, plynatostí, nepřirozenou únavou, křečemi, slabostí či zácpou, ale také formou akné, migrén, nespavostí či hyperaktivitou. I když se jedná o nepříjemné příznaky, v 99% případech nejsou fatální a člověk s potravinovou intolerancí není v přímém ohrožení života. To je zřejmě nejzásadnější rozdíl oproti alergii.
Přesto umí být potravinová intolerance zákeřná a nenápadná. V první řadě jsou její symptomy univerzálnější a člověk je tak snadno může přisoudit jiným chorobným projevům. A to se týká i lékařů. Jelikož příznaky nesnášenlivosti jsou charakteristické i pro jiné zdravotní komplikace, její identifikace a návrh protiopatření mohou být náročné.
Intolerance se také zvykne projevit později (io několik dní) a pouze při větším množství zkonzumované problematické potraviny. V kombinaci s rozptýlenými symptomy jde opravdu o nepříjemného protivníka.
Svítá však na lepší časy. Zatímco potravinové alergie jsou známy už celá desetiletí o intolerancích se ve větším začalo mluvit až v poslední době.
Co to znamená?
Že nesnášenlivosti potravin a jejich složek se věnuje mnohem větší prostor, než v minulosti. Čili i řešení je k dispozici více, probíhají intenzivní výzkumy a člověk s potravinovou intolerancí dokáže plnohodnotně fungovat, upraví-li svou životosprávu. O tom si více povíme níže, pojďme se podívat na různé druhy nesnášenlivosti.
Jaké druhy potravinové intolerance známe?
Existuje několik typů potravinové intolerance, nové druhy se objevují iv současnosti – což souvisí s tím, že teprve v poslední době se tomuto problému věnuje více prostoru. Je však několik kategorií nesnášenlivosti, které jsou o něco frekventovanější.
Konkrétně to jsou tyto:
- intolerance laktózy – jedná se o částečnou nebo úplnou neschopnost organismu rozložit mléčný cukr, laktózu. Tuto roli má ve střevech na starosti enzym laktáza, který však jedincům s touto intolerancí chybí. Při konzumaci mléčných potravin se nejčastěji projevuje nadýmáním, průjmem, zvracením. Často je zaměňována s alergií na mléko, kterou si také ještě stručně vzpomeneme.
- histaminová intolerance – v tomto případě se v těle hromadí histamin, protože mu chybí enzym diaminooxidáza. Výsledkem je chronická zácpa, resp. průjem, únava, bolesti hlavy, nepříjemné svědění či tok z nosu. Má výrazný dopad na jídelníček postiženého člověka, který by si měl odepřít například i několik mléčných výrobků, luštěnin, ořechů, uzenin, vajíčka a další potraviny.
- celiakie – nazývaná také intolerance na lepek, resp. lepek. Tělo neumí tuto směs bílkovin zpracovat a projevuje se podobně jako další nesnášenlivosti – trávicími potížemi a slabostí, ale také opožděným pohlavním vývojem či narušením psychiky. V současnosti je neléčitelná a lidé trpící celiakou musí konzumovat výhradně bezlepkovou stravu.
Jak žít s potravinovou intolerancí?
Dá se vyslovit univerzální pravidlo – člověk s intolerancí by se měl vyhýbat problémové potravině (resp. její složce) a bude se mu žít lépe. Pro mnoho lidí by to ale mělo likvidační následky pro jídelníček. Existují tedy i některé alternativy, kterými lze tuto ztrátu alespoň částečně kompenzovat. I to ovšem pouze v závislosti na intenzitě a druhu intolerance.
V první řadě je třeba poznamenat, že je velmi důležité poradit se s odborníkem, což v praxi znamená vašeho všeobecného lékaře, resp. alergologa. Ten vás informuje o všech podstatných náležitostech a rizicích a umí vám pomoci i při sestavování jídelníčku. To dokáže i zkušený nutriční poradce. Je také důležité eliminovat potenciálně vážnější příčiny zdravotních komplikací. Možná se nejedná o potravinovou nesnášenlivost, ale o něco horší. Opatrnosti nikdy není dost.
O stoprocentní léčbě v případě intoleranci lze mluvit jen těžko, spíše se jedná o zjemňování nepříjemných příznaků. Toho lze dosáhnout primárně vyhýbáním se potravinám, které je způsobují. Toto je nezpochybnitelná pravda především v případě celiakie, na kterou platí výhradně přísná bezlepková dieta.
Částečně jsou na tom lépe jedinci s histaminovou, resp. laktózovou intolerancí. V obou těchto případech existují na trhu výživové doplňky, které podporují tvorbu chybějícího enzymu. Tělo tak snáze zpracovává problematické potraviny. Vždy je však důležité mít vše zkonzultované s medicínskými odborníky, na to pamatujte.
Potravinová alergie je rychlejší, údernější a nebezpečnější
Jak jsme již zmiňovali, o potravinových alergiích veřejnost ví už dekády. Jednodušeji se tedy popisují jejich příčiny a příznaky.
Alergie je přímá reakce imunitního systému na přijatou potravu. Tělo nějakou její složku (bílkovinného charakteru) vyhodnotí chybně jako hrozbu a začne produkovat protilátky, univerzálně označované jako IgE – imunoglobin E. Spektrum reakcí je opravdu široké, mezi nejčastější patří vyrážky, otok jazyka, zvracení, bolesti břicha a křeče, k těm závažnějším i pokles krevního tlaku, dušení se, ztráta vědomí a v nejextrémnějších případech až smrt.
Jak je vidět, alergie je o dost intenzivnější, než potravinová intolerance. Její účinky jsou navíc rychlé, obvykle se projeví již do hodiny po jídle, nezřídka i dříve – mluvíme o minutách, někdy dokonce až vteřinách. Mohou vyústit až do život ohrožujícího stavu (tzv. anafylaktický šok), proto je důležitá okamžitá pomoc (viz níže).
Nejčastěji jsou potravinové alergie na různé ořechy, mléko a mléčné výrobky (zmíněná alergie na mléko – aktérem je mléčná bílkovina), ryby, pšenici, ale také různé druhy ovoce a další typy potravy. Důležité je opět vyjádření lékaře, alergologa. Ten přesně identifikuje problematickou složku. Alergie bývají specifičtější a často jsou vázány pouze na jeden druh potravy, zatímco intolerance obvykle zahrnují celé spektrum.
Ideální prevencí alergií je naprosto se vyhýbání problematickým potravinám. Bez výjimky. Tady už jde o život, zvláště pokud člověk nezná intenzitu své potravinové alergie. Jde v podstatě io jedinou formu „léčby“, která ale příznaky neodstraní. V současnosti na trhu nejsou dostupné medikamenty, kterými by se alergie dala zcela odstranit.
Pokud už dojde k nejhoršímu a u člověka se vyskytne anafylaktický šok, je třeba bezprostředně vpíchnout mu injekční epinefrin do stehenního svalu a okamžitě volat záchrannou službu! Na mírnější formy alergických příznaků existují také léky na předpis, které člověk užije v případě podezření na imunitní reakci.